Srdeční choroby jsou v České republice významnou příčinou úmrtí, ročně jim podlehne dle údajů NZIP přes 360 tisíc pacientů. Není to přitom jen rodinná anamnéza, kouření či alkohol, co riziko kardiovaskulárních potíží zvyšuje. V dnešní uspěchané době jsme vystaveni stresu a emocionálním výkyvům. A právě psychická nepohoda může být jedním z hlavních původců srdečních onemocnění. Negativní emoce nám mohou přivodit dlouhodobé zdravotní potíže, včetně srdečního infarktu.
Stres je dobrý sluha, ale zlý pán
Žijeme v době, kdy jsme pod nepřetržitým vlivem nejrůznějších emocí – stres v práci, potřeba rozhodovat se rychle a pod tlakem, ale třeba i celodenní používání mobilních zařízení. Takto emočně nabité prostředí silně ovlivňuje naši psychiku. Mnohdy však opomíjíme způsob, jakým toto vše dopadá na naše fyzické zdraví, zejména pak na orgán ze všech nejdůležitější – srdce.
„Dopadu nepříjemných, konfliktních či stresových situací na činnost našeho srdce si všimneme snadno – tepová frekvence se zvyšuje, vlivem čehož cítíme typické bušení srdce. Krevní tlak stoupá, což se může projevit bolestí hlavy. A zvýšený krevní tlak může poškodit stěny cév,“ říká MUDr. Pavel Poláček, vedoucí specializace kardiologie z Canadian Medical., a upřesňuje, že krátkodobý stres srdci obvykle nevadí.
Horší je to ale se stresem dlouhodobým. Jsme-li mu vystaveni nepřetržitě, má naše srdce zaděláno na závažné problémy: „Pacienti, kteří se dlouhodobě vyskytují ve stresovém prostředí, jsou více náchylní k nezdravým kompenzacím. Kouření, nadměrná konzumace alkoholu, přejídání či nedostatek spánku jsou pak samozřejmě jen dalšími faktory zvyšujícími riziko kardiovaskulárních chorob,“ dodává MUDr. Poláček.
Nemoc zlomeného srdce
Akutní onemocnění srdce vlivem negativních pocitů a emocionálního stresu má dokonce i svoji vlastní kapitolu v odborné literatuře. Výraz „mít zlomené srdce“ tak bohužel není pouze rčením, ale diagnózou lékaři označovanou jako Takotsubo kardiomyopatie. Onemocnění je charakterizováno přechodnou dysfunkcí levé srdeční komory a může vést až k srdečnímu selhání.
„Onemocnění nejčastěji postihuje ženy po menopauze a mezi jeho akutní projevy patří bolest na hrudi a dušnost, podobně jako u akutního infarktu myokardu,“ doplňuje MUDr. Poláček.
Japonským lékařům, kteří tento syndrom „zlomeného srdce“ (stress cardiomyopathy) popsali poprvé, připomínal tvar srdeční komory past na chobotnice (TAKO-TSUBO).
Jedná se o vzácné onemocnění nevyjasněné etiologie, které má podobu akutního koronárního syndromu a manifestuje se často akutním srdečním selháním.
Postižení je sice většinou reverzibilní, ale mohou se objevit i závažné a život ohrožující komplikace.
Nejčastěji jsou postiženy ženy po menopauze s dominujícím příznakem akutní bolesti na hrudi.
Stresová kardiomyopatie představuje formu neurokardiogenního „omráčení“ myokardu, a zatímco spojení mezi mozkem a srdcem je prokázáno, přesné patofyziologické mechanismy zůstávají nejasné.
Účinky našeho emočního prožívání na fungování oběhové soustavy naštěstí nemusí být jen negativní. Například studie z roku 2010 prokázala, že lidé, kteří častěji zažívají pozitivní emoce, jako jsou radost, štěstí a nadšení, mají výrazně nižší riziko výskytu srdečních onemocnění v závislosti na intenzitě prožívání. Pozitivní emoce mohou mít příznivý vliv na srdeční frekvenci i kvalitu spánku. Dlouhodobě šťastní a spokojení lidé jsou také schopni rychleji se vzpamatovat z krátkodobých negativních emocí, a tím předcházet akutním zdravotním problémům. Studie z roku 2010, publikovaná v předním evropském kardiologickém časopise European Heart Journal , byla první, která ukázala na závislost mezi pozitivními emocemi a ischemickou chorobou srdeční.
„Výzkumy potvrzují, že u lidí, kteří dlouhodobě dbají na svoji duševní pohodu, je až o třetinu nižší riziko výskytu srdečních chorob, včetně infarktu nebo mrtvice. Pozitivní psychika může výrazně pomoci i pacientům s nepříznivou rodinnou anamnézou nebo již existujícím chronickým onemocněním. Psychická pohoda v kombinaci se zdravým životním stylem a dostatkem pohybové aktivity tvoří základ důsledné kardiologické prevence,“ potvrzuje závěry studií kardiolog Poláček.
Zdroje: Tisková zpráva EUC, kardioblog.cz
