Oteplování prodlužuje pylovou sezónu a posouvá její nástup čím dál víc do zimních měsíců. Zatímco dříve začínala pylové sezóna až koncem února, dnes mohou první alergeny trápit citlivé jedince už na sklonku ledna. Podobný scénář jsme zažili loni, kdy lednové teploty překročily 10 °C. Právě to je zlomový okamžik pro zahájení rozpuku prvních stromů.
Pylová sezóna začíná obvykle v únoru květem lísky obecné. Vlivem klimatických změn však dochází k jejímu prodlužování a první pyly se vzduchem mohou vířit již v lednu.
Jak se v zimě s alergiemi vypořádat a jaké nové alergeny nás mohou v sezóně potrápit?
„V nížinách se vloni první pylová zrna lísky objevila již v polovině ledna, začátkem února už se přidal i pyl olše. Kdy k nástupu sezóny dojde, záleží primárně na počasí, které musí být teplejší než 10 °C, a regionu,“ říká MUDr. Radka Šedivá z alergologické ambulance SYNLAB.
Alergické potíže bývají vzhledem k menšímu množství kvetoucích rostlin v období zimy mírnější. První mohou pylové alergiky trápit pyly lísky a olše. Citlivým jedincům mohou v tomto období komplikovat situaci také vzdušné plísně, jejichž spory se víří například v místech pokrytých nevyschlými listy. Plísně se navíc běžně vyskytují v nevětraných prostorách s vyšší vlhkostí, jako jsou sklepy, koupelny nebo špatně izolované místnosti. Zimní období, kdy se méně větrá a topení vysušuje vzduch, může jejich výskyt ještě zhoršit.
Pro zvládání alergií jsou zásadní také režimová opatření, mezi která paří správné větrání a udržování optimální vlhkosti v místnostech.
Přicházejí nové alergeny
Kromě prodlužování pylové sezóny vedou klimatické změny také ke změně vegetace, a tedy i příchodu nových alergenů. S postupným přibýváním rostlin nedomácího původu se dá předpokládat také rozvoj dalších alergií. Stále častěji se ve střední Evropě, a tedy i u nás, objevuje například bylina ambrozie, rostlina původem z jižní Evropy. Její sezóna probíhá na přelomu léta a podzimu (srpen–říjen) a představuje pro alergiky stále větší problém.
„Jedná se o bylinu z čeledi hvězdnicovitých, která je takzvaně větrosnubná, to znamená opylovaná větrem. Tyto rostliny mají velké množství pylu, aby zvýšily šanci na úspěch opylení, zároveň je pyl lehký a snadno větrem přenosný. Potíže tak může způsobovat většímu množství alergiků,“ popisuje alergoložka.
Květenství ambrozie produkují ohromná množství pylu. Jedna rostlina během sezóny „vyrobí“ až miliardu pylových zrn. Hovoříme o tzv. ambroziovém mikroprachu, drobounkých pylových zrnech o velikosti menší než 10 µm, které pronikají hluboko do dýchacích cest a způsobují podráždění. Pyl ambrozie jako alergen může vyvolat alergickou rýmu a kýchání, může dráždit také sliznici očí nebo vést k astmatu.
Počet alergiků roste
Podle lékařky se počet alergiků za posledních deset let výrazně zvýšil. Nějakou formou alergie dnes trpí až třetina české populace: „Nárůst pacientů zaznamenáváme ve všech věkových kategoriích. Alergie se může objevit v každém věku, například i u seniorů, kteří s nimi nikdy dříve problémy neměli.“
Alergie jsou civilizační onemocnění způsobené nadměrným kontaktem s různými látkami a mohou se objevit kdykoli během života. Jejich vznik podporuje například vnější znečištění smogem a výfukovými plyny, používání aerosolů a nátěrů, aktivní a pasivní kouření nebo nedostatečné větrání. Ruku v ruce s alergiemi jdou i atopické ekzémy a vyrážky.
Znáte své alergeny?
Moderní laboratorní diagnostika dnes umožňuje přesné stanovení senzibility až na 300 alergenů z jediného odběru krve. Nejširším takovým testem na trhu je ALEX, který lze například v případě dlouhých čekacích lhůt absolvovat i mimo ordinaci lékaře jako samoplátce. Vyšetření lze objednat online na www.eshop-synlab.cz. Ne každá odhalená pozitivita však znamená klinicky významnou alergii. Výsledky laboratorního testu je proto vždy třeba spojit s podrobnou anamnézou a vyšetřením u alergologa, který by měl mít nad alergikem pravidelný dohled.
Odborníci z laboratoří SYNLAB upozorňují, že až 50 % pylových alergiků trpí tzv. zkříženými alergiemi. Pyly i další inhalační alergeny mohou obsahovat podobné látky jako některé potraviny. Organismus alergika je tak mnohdy považuje za shodné a automaticky se proti nim brání.
Nejčastější typy zkřížených alergií u alergie na časný jarní pyl (bříza, líska, olše apod.):jablko, hruška, mrkev, petržel, celer, lískový ořech (popřípadě další ořechy), třešeň, švestka, meruňka, broskev, kiwi, koření (například anýz a pepř), brambor nebo sója.
Zdroj: PR oddělení SYNLAB
