Lidský mozek je pozoruhodný orgán našeho těla. Zpracovává veškeré informace, se kterými se denně setkáváme, zajišťuje pohyb, smyslové vnímání, myšlení a zároveň má na starosti srdeční činnost, regulaci vnitřních orgánů nebo také emoce. Aby však fungoval na své optimální úrovni, potřebuje pravidelný trénink a mentální stimulaci. Učení se novým věcem přitom není výhradní doménou mladých! Pomocí dostatečného pohybu, kvalitního spánku a stravy bohaté na zdravé tuky, antioxidanty a vitaminy mohou i starší lidé plasticitu mozku efektivně podpořit.
Mezi nejdůležitější části mozku patří mozková kůra zodpovědná za vědomí člověka, mozeček, a především mozkový kmen, který řídí základní životní procesy, jako je tep či dýchání. Pomocí elektrických impulzů a chemických signálů poté jednotlivé informace posílá do zbytku těla. Zajímavé je, že právě elektrickou aktivitu dokáže mozek generovat i po smrti (odtud označení klinická smrt). Přestože srdce přestane bít, některé mozkové buňky, hlavně v oblasti hipokampu, zůstávají aktivní až několik hodin! Tento jev je částečným vysvětlením i takzvaných zážitků blízké smrti neboli near-death experience (NDE).
„Lidé s těmito zkušenostmi uvádějí pocit odloučení od těla, procházení tunelem se světlem na konci, pocit klidu a míru, setkání s „bytostmi“ nebo blízkými zesnulými, a dokonce i zpětné přehrání důležitých životních událostí. Vědecké vysvětlení NDE ale uvádí, že tyto stavy způsobují poruchy v temporálním laloku, chemické změny z důvodu stresu, uvolnění endorfinů, které snižují bolest a vyvolávají pocit euforie, či nedostatek kyslíku v mozku,“ komentuje stav NDE Ing. et Ing. Barbora Procházková, Ph.D., genetička ve společnosti Chromozoom. Tato společnost mimo jiné umí na základě DNA testování navrhnout množství a formu živin konkrétně na míru jedince a podpořit tak jeho specifické potřeby.
Hipokampus zpracovává informace z mozkové kůry a z limbického systému a dále je směruje do dalších částí mozku. Hraje velkou roli při krátkodobém uchovávání informací a při prostorové orientaci. Hlavní rolí hipokampu je učení a paměť. Při Alzheimerově chorobě je hipokampus mezi prvními částmi mozku, která utrpí poškození. A i když nelze fyzickou kapacitu mozku navýšit, člověk může jednoduchými návyky podpořit jeho neuroplasticitu. Nic však není zadarmo, každá změna vyžaduje snahu, chuť a ochotu učit se.
Akademie věd ČR pořádá tradiční festival Týden mozku?
Letošní ročník nabídne od 10. do 16. března 2025 široké veřejnosti jedinečnou příležitost nahlédnout do světa neurovědy a porozumět fascinujícím funkcím lidské mysli. Akce představí nejnovější vědecké poznatky, ale také praktické tipy, jak mozek udržet v kondici. Akce v rámci Týdne mozku se konají v Praze, Brně, Olomouci, Jihlavě a dalších městech po celé republice. Festival je součástí Brain Awareness Week (BAW) – celosvětové kampaně o úspěších a přínosech výzkumu mozku. Vstup na všechny festivalové akce Týdne mozku je zdarma. Na přednášky se ale doporučuje rezervace v sekci Program, po rozkliknutí konkrétní akce.
MOZEK LZE POSILOVAT JAKO SVALY
Dětský mozek je velmi tvárný a daleko snadněji je schopen vytvářet zcela nové nervové spoje. S přibývajícími roky postupně dochází ke zpomalení zpracování informací, zhoršení paměti i poklesu rychlosti myšlení. Důvodů je hned několik. Vedle úbytku neuronů a ztráty plasticity je příčinou také snížený průtok krve, a tím i pomalejší přenos signálů mezi neurony. Pravidelný trénink však může mozkovou funkci ovlivnit i ve vyšším věku. Studie ukazují, že různé podněty, cvičení a správné každodenní návyky aktivitu efektivně zvyšují a zároveň působí preventivně proti neurodegenerativním onemocněním, jako je Alzheimer, Parkinson nebo stařecká demence.
Genetička Procházková upozorňuje, že vždy záleží na kombinaci vnějších faktorů a genetických předpokladů: „Je potřeba si uvědomit, že ačkoliv genetika hraje určitou roli, právě prostředí, vzdělání a životní styl jsou faktory, jež rozhodují, zda se geneticky dané predispozice projeví či nikoliv.“
I dětský mozek ale musíme podle genetičky Procházkové stále efektivně zaměstnávat: „Nová mozková propojení vznikají procesem zvaným synaptická plasticita, jež je aktivována učením, novými zkušenostmi a opakováním, které posiluje spojení mezi neurony. To je velmi důležité pro budování návyků, jelikož neurony, které mezi sebou častěji komunikují, vytvářejí silná spojení, a díky tomu se činnost stává automatickou a nevyžaduje tolik mentální energie. Dnešní děti se však čím dál méně vystavují novým podnětům. Největším problémem jsou obrazovky, před kterými nezletilí tráví stále více času. Kromě modrého světla je alarmujícím rizikem především nadměrný přísun dopaminu. Videohry, sociální sítě nebo videa, poskytují rychlé a časté odměny, což zvyšuje hladinu tohoto neurotransmiteru, na jehož přísun si mozek velmi rychle zvyká. Běžné, méně stimulující aktivity, jako je čtení, kreslení si nebo učení, se tak zdají být méně lákavé. Zároveň nadměrné vystavování obrazovkám snižuje schopnost soustředění, trpělivost i motivaci k činnostem, jež vyžadují úsilí.“
Tvárnost dětského mozku může navíc narušit také chronický stres, nedostatek spánku nebo špatná strava.
ABY MOZEK NEZLENIVĚL
Mozek potřebuje neustálý trénink a mentální stimulaci. To zvyšuje kognitivní rezervu a pomáhá snižovat riziko omezení jeho funkcí v důsledku rostoucího věku. V případě nedostatečných podnětů může v krajních mezích dojít i ke ztrátě kognitivních schopností nebo rozvoji psychických i neurodegenerativních onemocnění. Je proto velmi důležité zaměřit se na činnosti a návyky, které synaptickou plasticitu maximálně podpoří. Ať už se jedná o pravidelný pohyb, který zlepšuje průtok krve do mozku, učení se novým dovednostem, jako je hra na hudební nástroj, cizí jazyky či čtení, sociální interakci podporující emocionální a kognitivní zdraví, dostatek kvalitního spánku nebo také meditaci, jež zvyšuje koncentraci a minimalizuje stres – možností je hned několik! Nedílnou součástí je i strava, která by měla být bohatá především na zdravé tuky podporující funkci neuronů a paměť. Vynechat nebo výrazně omezit by se měly průmyslově zpracované potraviny s vysokým obsahem nasycených tuků, trans-tuků, konzervantů, dochucovadel, soli a cukru.
„Mozku prospívají omega-3 mastné kyseliny, které podporují strukturu neuronů, antioxidanty jako polyfenoly v borůvkách a zeleném čaji, jež mohou pomáhat chránit mozkové buňky před oxidačním stresem, a vitamíny skupiny B, které jsou důležité pro správnou funkci nervového systému. Hořčík hraje roli v regulaci nervové signalizace a může přispět ke snížení stresu, zatímco zinek je nezbytný pro synaptickou plasticitu a celkové zdraví mozku. Člověk by však neměl zapomínat ani na dostatečný pitný režim, jelikož dehydratace snižuje pozornost a výkonnost,“. uzavírá genetička.
Zdroj: MEDIA:LIST
