Goji, acai, aloe vera nebo moringa – příklady tzv. superpotravin, které se staly synonymem moderního přístupu ve zdravé výživě. Ačkoliv jsou jejich výživové hodnoty skutečně zajímavé, velmi často je jejich přínos srovnatelný s běžně dostupnými potravinami v českých domácnostech. Pojem „superpotraviny“ se často spojuje právě jen s exotickými plodinami, ale i u nás se nachází mnoho potravin, které mají mimořádně vysoký obsah prospěšných látek.
Jaké potraviny jsou tajní superhrdinové našich kuchyní?
Význam superpotravin se ukrývá v blahodárném přínosu pro lidský organismus – podporují správnou funkci imunitního systému, přispívají k lepšímu trávení, snižují zánět a pomáhají regulovat oxidační stres. Jejich hlavní výhodou je vyšší koncentrace klíčových esenciálních látek, a tedy i schopnost poskytnout tělu intenzivnější výživovou podporu v přirozené formě. Pozor ale! Ne všechny potraviny jsou tak super, jak se na první pohled může zdát. V mnoha případech jde jen o promyšlený marketing s cílem zvýšení ceny a zatraktivnění jinak obyčejné suroviny.
Řeč je například o kokosové vodě, jež je sice osvěžující, ale nutričně velmi slabá a její účinky nejsou o moc přínosnější než u obyčejné či minerální vody.
Stejný případ jsou i bobule acai, především v práškové formě, či plody goji, u kterých je jejich přínos stále otázkou. Nejenže svými schopnostmi nikterak nepřevyšují například obyčejné borůvky a rybíz, navíc vlivem sušení ztrácí značnou část účinných látek.
Také oblíbená matcha nenabízí až tak výrazné benefity, jaké jsou jí často připisovány. Nápoj ze zeleného prášku sice obsahuje důležité antioxidanty, jako je EGCG, který je typickou složkou zelených čajů, jeho účinek se však přehání, a ne každému musí vyhovovat kofeinová složka.
Je proto nutné se nad vhodným výběrem konkrétních potravin zamyslet a posoudit, zda skutečně naplňují vše, co slibují.
Skryté poklady našich spižíren
Není nutné nakupovat ve specializovaných obchodech a prodejnách zaměřených výhradně na „zdravou výživu“, mnohdy stačí jen nahlédnout do lednice či skříňky v kuchyni s běžnými potravinami, které překvapí nabitým složením a vysokým obsahem esenciálních živin.
„Vejce jsou skvělým zdrojem kvalitních bílkovin, cholinu a vitamínu D, ovesné vločky zase snižují cholesterol, prospívají trávení a obsahují betaglukany, tedy druh rozpustné vlákniny, jež přispívá k regulaci hladin cukru v krvi. Mezi dostupné superpotraviny patří také mrkev s vysokým obsahem betakarotenu a vlákniny, česnek s antibakteriálními vlastnostmi nebo třeba brokolice, která je zdrojem sulforafanu s protizánětlivými, detoxikačními a antioxidačními účinky,“ vysvětluje genetička Ing. et Ing. Barbora Procházková, Ph.D., která se mimo jiné podílí i na vývoji genetických testů a analýzách střevního mikrobiomu ve společnosti Chromozoom.
Genetička dále upozorňuje, že pro zajištění mikrobiální rovnováhy ve střevech je vhodné se zaměřit na fermentované potraviny, jako je kimchi, kefír nebo třeba české kysané zelí:
„Tyto potraviny pomáhají obnovit rovnováhu mikrobiomu a jsou bohaté na probiotické kultury. Aby však střeva fungovala tak, jak mají, potřebují také vlákninu v různých formách, která slouží jako prebiotikum, tedy potrava pro prospěšné bakterie. Jedná se například o ovesné vločky, luštěniny, lněné semínko, cibuli a česnek. Rovněž nezralý banán díky zastoupení škrobu nabízí vysoký obsah vlákniny či artyčoky, které jsou skvělým zdrojem inulinu, tedy kvalitního prebiotika.“
Pokud člověka trápí nadýmání, průjem zácpa nebo třeba právě dokončil léčbu antibiotiky, je nasnadě příjem těchto potravin zvýšit, aby co nejrychleji znovu obnovil potřebnou střevní rovnováhu nejen s cílem minimalizace nepříjemných zažívacích potíží, ale i zajištění celkového zdraví. Mikrobiom totiž úzce souvisí s imunitním a nervovým systémem, proto je velmi důležité zaměřit se na jeho celkovou vitalitu. Určitým vodítkem v tomto ohledu může být i střevní testování, které pomáhá identifikovat konkrétní nerovnováhy a umožňuje cílenou podporu.
Mezi superpotraviny, o jejichž účinku však většina z nás nemá ponětí, paří i olivy, které obsahují zdravé tuky a polyfenoly zajišťující buněčnou ochranu. Řepa zase podpoří detoxikaci střev a prokrvení, sardinky jsou zdrojem omega-3 mastných kyselin, vápníku, vitamínu D a kvalitních bílkovin. Přínosná jsou také lněná semínka s vysokým obsahem omega-3 mastných kyselin, což ocení především vegetariáni a vegani jako vhodnou náhradu za živočišné varianty. A třeba řasy jsou bohaté na jód, antioxidanty a důležité minerály… Žádná potravina či esenciální látka však není spásná a nenahradí správně nastavené denní návyky. Přestože jsou některé potraviny díky vysokému obsahu konkrétních živin přínosnější než jiné, jejich pozitivní účinky mohou být značně omezené až nulové, pokud člověk opomene další klíčové aspekty zdravého životního stylu.
Nejdůležitější je celkový přístup, který zahrnuje nejen vyváženou stravu s dostatkem vlákniny, bílkovin, zdravých tuků a mikronutrientů, ale také kvalitní spánek, pravidelný pohyb, který bude v ideálním případě kombinací silového i aerobního tréninku, dostatečnou hydrataci v podobě čisté vody nebo třeba redukci a zvládání stresu.
Pokud je tedy snahou docílit zdravého životního stylu, nelze se soustředit pouze na stravu složenou z „obyčejných” a „nutričně bohatých” potravin. Jde o komplexní balíček, ve kterém každá jeho složka hraje nezastupitelnou roli.
MEDIA:LIST
VĚDĚLI JSTE, ŽE…
Betain byl poprvé objeven v cukrové řepě? Jedním z nejznámějších a nejlepších zdrojů betainu je ale červená řepa. Jde o přirozeně se vyskytující látku v rostlinách i živočišných organismech včetně člověka. V těle je jeho nejdůležitější rolí účast v metabolismu homocysteinu. Vysoké hladiny homocysteinu jsou spojovány se zvýšeným rizikem srdečních onemocnění a dalších zdravotních problémů. Betain pomáhá přeměňovat homocystein zpět na methionin, čímž snižuje jeho hladinu v krvi a chrání tak srdce a cévy.
Není česnek jako česnek? Allicin z česneku (a cibule) má antibakteriální, fungicidní a virucidní účinky. Allicin není ale v česneku přítomen, dokud ho nerozdrtíme nebo nasekáme. V nepoškozeném česneku se nachází látky zvané alliin a enzym alliináza. Obě jsou ale oddělené v různých částech buňky. Jakmile se buňky česneku drcením či krájením naruší, enzym začne přeměňovat alliin na allicin.
Sušený česnek může obsahovat významně méně allicinu než čerstvý? Protože je enzym alliináza citlivý na teplo, bývá sušením deaktivován. I když je sušený česnek velmi praktický v kuchyni, je důležité si uvědomit, že nemá stejné benefity pro zdraví jako čerstvý.
Autorka je editorkou odborného on-line měsíčníku pro zaměstnance lékáren. O informace, které ji osloví a zaujmou, se ráda podělí se svými čtenáři, aby měli stále novou inspiraci pro svůj zdravý život.
