Kontaminovaná voda, ať už v důsledku povodní nebo jiných příčin, může představovat vážné zdravotní riziko. Znečištění vody může být způsobeno různými látkami, včetně bakterií, virů, parazitů, chemických látek a dalších, lidskému organismu škodlivých materiálů.
JAK ZDRAVÍ ŠKODÍ ZÁPLAVOVÁ VODA?
Mezi hlavní rizika kontaktu s kontaminovanou vodou patří rozvoj infekčních onemocnění:
Gastrointestinální infekce jako jsou průjmy, zvracení nebo bolesti břicha způsobené bakteriemi Salmonella, Shigella, E. coli nebo viry jako jsou noroviry a rotaviry.
Shigelóza (bacilární úplavice) – bakteriální, vysoce nakažlivé průjmové onemocnění s typickou příměsí hlenu a krve ve stolici. Zdrojem můžou být kontaminované potraviny a voda.
Hepatitida A a B – virové onemocnění jater. V zaplavených oblastech se podle Ministerstva zdravotnictví připravuje zdarma nabídka očkování proti žloutence typu A.
Tyfus a cholera – bakteriální onemocnění z kontaminované vody, U nás je riziko poměrně nízké.
Pokud by byl člověk přímo vystaven kontaktu s kalnou vodou, ať během záplav, nebo při likvidaci jejich následků, můžou se u něj objevit i kožní projevy ve formě dermatitid nebo plísňových infekcí kůže. Hnisající oděrky, boláky, bodnutí hmyzem, vyrážka, teplota, dýchací či zažívací potíže je nutné lékařsky vyšetřit. Ošetřujícího lékaře je nutné upozornit na skutečnost, že nemocný byl v kontaktu se záplavovou vodou. Při přemnožení komárů hrozí také záplavové horečky. A zkontrolujte si také platnost očkování proti tetanu!
U průmyslových či chemických závodů, které byly zatopené a následně zde probíhá úklid, je riziko zdravotních potíží, které se odvíjejí od typu kontaminantu: těžké kovy, pesticidy, další průmyslové chemikálie. Voda může být dále znečištěna fekáliemi, průmyslovými odpady, hnojivy a dalšími látkami. Je důležité zdůraznit, že kontaminace půdy nebo předmětů může přetrvávat i po odeznění povodně a představovat dlouhodobé zdravotní riziko.
Riziko leptospirózy je u nás stále aktuální
Jak v souvislosti s rozsáhlými záplavami, které aktuálně postihly Čechy i Moravu, připomíná Státní zdravotní ústav (SZÚ), patří mezi popovodňová rizika lidí pracujících při odstraňování škod po záplavách i jinak málo frekventované bakteriální onemocnění – leptospiróza. SZÚ ukazuje na příkladu ze starších, v živé paměti většiny z nás katastrofálních povodní na Moravě (1997) a v Čechách (2002), je leptospiróza jediná nákaza, jejíž nemocnost se tehdy 3-5násobně zvýšila oproti běžnému výskytu v naší populaci.1 Jinak byl zvýšený výskyt evidován jen mimořádně, například u skupinových lokálních epidemií leptospirózy profesionálního či rekreačního charakteru ve druhé polovině minulého století. Onemocnění těžkou formou leptospirózy (Weilova choroba) způsobilo během zmiňovaných starších povodní i úmrtí, nevyjímaje záchranáře, kteří pracovali na sanačních pracích v záplavovém území.
Leptospiróza je zoonóza, jejíž specifická nemocnost se normálně v našich klimatických podmínkách pohybuje kolem 0,3 hlášených případů na 100 000 obyvatel. Epidemické výskyty u nás výrazně ovlivňují dva přírodní fenomény: periodické přemnožování drobných hlodavců a povodně. Z epidemiologických opatření je proto důležité důsledné provádění deratizace v lidských sídlištích, hospodářských budovách, odchovnách prasat, na skládkách odpadků, v potravinářských závodech, jatkách, v kanalizační síti atd. Preventivně je dobré bránit v průniku hlodavcům do lidských obydlí a minimalizovat kontakt s kontaminovanou vodou. Očkování proti leptospiróze se u nás neprovádí.
Leptospiróza se šíří močí infikovaných zvířat (potkanů, krys, ale i dalších domácích nebo divokých zvířat). Lidé se nakazí nepřímým kontaktem s leptospirami, které se uvolňují do prostředí při pracovních činnostech (odklízení následků povodní, práce v kanalizaci apod.) nebo při rekreaci (např. vodní sporty, zahradnictví). Leptospiry se mohou dostat do lidského těla odřeninami nebo poraněnou kůži, spojivkami, vdechnutím nebo požitím kontaminovaných aerosolů nebo vody nebo po kousnutí zvířetem. Ve vodě a půdě kontaminované močí infikovaných zvířat mohou bakterie přežít na týdny až měsíce. Leptospiry jsou vylučovány močí člověka a zvířete obvykle 1 měsíc po akutním onemocnění.
Zásady bezpečného pobytu v zatopené lokalitě a při odklízení následků povodní:
- Vyhýbejte se bez ochranných prostředků přímému kontaktu s povodňovou vodou: nechoďte bosí, nepoužívejte poškozenou vodu k mytí nádobí, potravin nebo osobní hygieně.
- Používejte pouze balenou vodu nebo vodu, která byla řádně upravena.
- Nejezte potraviny, které přišly do styku s povodňovou vodou. Nové potraviny skladujte do již suchých a čistých prostor.
- Důkladně si myjte ruce. Po skončení úklidových prací ruce dezinfikujte přípravkem s virucidní účinností. Alkoholové přípravky nanášejte na suchou pokožku! Po dezinfekci ruce umyjte pitnou vodou a mýdlem, osušte jednorázovým ubrouskem a ošetřete regeneračním krémem.
- Stejně tak i pokožku celého těla a vlasy umyjte vodou a šamponem případně s dezinfekčním účinkem.
- Veškerá poranění pokožky, hnisání, vyrážky apod. konzultujte s lékařem.
- V případě výskytu infekčních onemocnění si zkontrolujte platnost svých očkování.
Projevy onemocnění leptospirózou
Vodu jako zdroj nákazy uvádí v anamnéze až 40 % hlášených pacientů. Po zkušenostech z minulých povodní se budou lékaři v první linii styku s pacientem více na leptospirózu při diferenciální diagnostice zaměřovat. Přibližně 90 % klinických onemocnění se projevuje jako nespecifické akutní horečnaté onemocnění. Asi v 10 % přechází do závažného, potenciálně smrtelného onemocnění s multiorgánovým selháním. Typickými příznaky infekce jsou dvoufázové horečky 39 – 40 oC, zimnice, bolesti svalstva (hlavně šíjové a lýtkové), konjunktivitida, bolesti hlavy s meningismem, postižení ledvin a jater, žloutenka, gastrointestinální příznaky, zánět plic a další. Nemocný člověk podléhá povinnému hlášení hygienické službě, musí být léčen a hospitalizován na infekčním oddělení nemocnic. Diagnostiku leptospirózy zajišťují regionální laboratoře hygienické služby (Zdravotní ústavy) na základě protilátek v séru nemocných. Po prožitém onemocnění vzniká solidní, ale přísně specifická imunita jen pro příslušný druh leptospir.
Nutno také vědět, že onemocnět infekčními chorobami mohou i domácí mazlíčci a užitková zvířata. Některá z nich se pak dál mohou přenášet na lidi.
Další informace k ochraně zdraví při povodních a letáky s jednoduchou info grafikou, jak při odstraňování následků povodní postupovat pro maximální ochranu zdrav naleznete na stránkách Ministerstva zdravotnictví (mzd.gov.cz) a Státního zdravotního ústavu (www.szu.cz) a na sociální síti X @Hygiena_cz.
Literatura:
- Zitek K., Beneš Č. Dlouhodobá epidemiologie leptospirózy (1963-2003) v České republice. Epidemiol.Mikrobiol.Imunol. 54, 2005, č. 1, s.21-26.
